Svatohubertská pouť 2010

Slunce svítilo až se hory i myslivecké klobouky zelenaly, když byl ve slavnostním průvodu vnesen do přítmí kostela obraz sv. Huberta i busta jeleního mnohoteráka. V rapotínském chrámě Nanebevzetí Panny Marie uvedl p. Novák slavnostní mši promluvou o "véčku" divokých husí. Tato  formace hejnu umožňuje společně letět mnohem rychleji, než kdyby cestovaly v oblacích každá na vlastní pěst (tedy plovací blánu). A když je jedna z nich zraněná, tak opustí tu mihotající se šipku dvě další, které s ní zůstanou...

Chrámový sbor pod vedením p. Kocůrka zpíval "Milosrdný Bože, přijmi naše dary" a z druhé strany majestátně troubili trubači. Když celebrující P. Palkovič pozdvihl zlatý kalich, padaly sluneční paprsky právě na jelení paroží, ověnčené jehličím a žlutými a bílými kyticemi chryzantém, těch podzimních barevných hvězd.

Po Mši svaté se slavnost přesunula na vikýřovické hřiště, kde program zahájily fanfáry.Všude bylo plno ušlechtilých loveckých psů, kteří předváděli co umí s neodolatelným komentářem páně Novákovým: "Přilož psa na nástřel!... pes vybírá oblouk a našel spárky... je úžasný aportér - je to jeho vášeň, nese bažanta svému pánu, ten uchopuje a my tleskáme...Labrador může být černý, žlutý či vzácný hnědý - a majitel, protože je Hanák, má všechne tře!"

P. Mazánek, předseda pořádajícího mysliveckého sdružení Petrov-Vikýřovice, pak uváděl na pravou míru zvuky linoucí se z mořské mušle, na kterou dul zkušený myslivec: jelen volá svou laň, označuje u kaliště svůj rajón... Z jídelny se stále linula neodolatelná vůně jeleního guláše a knedlo-kanco-zela, slunce pálilo a zmrzlina šla na dračku.

Nakonec všichni obklíčili hřiště, kde přistáli Vancoši z Ostravy i se svou divou letkou. Sokolka s koženou čepičkou, tichý let Josefa - puštíka bradatého z daleké Skandinávie i tradiční orlí závody. Poprvé v historii poutí ve Vikýřovicích vyhrál mladík, anžto orel minul sokolníka a snad že tam ze své výšky zahlédl chutnou slípku, zaletěl do zahrad za hřištěm. Když se vrátil (ten orel) byl načepýřený s hlavou široce střapatou.

Horny - lesní rohy, blýskající se ve slunci, zahrály závěrečné fanfáry a 6. Svatohubertská pouť, oslava přírody a moudrosti i dovedností lidí lesa i jejich psích přátel, byla u konce. Děkujeme za barevný podzimní den všem, kteří tu krásnou slavnost uspořádali a měli s ní nemálo práce a starostí - určitě to nebylo nadarmo.

za o.s. Obnova kulturního

dědictví údolí Desné

                                                                                                 Filoména.cz