Pekařovské flašinety

V poslední fázi projektu obnovy kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově je zamýšlena výstava o působnosti dílny Franz Kolb & Söhne. Sbíráme v současnosti všechny dostupné materiály. V současné době se zaměřujeme na pekařovské flašinety. Zatím se nám podařilo objevit několik prvních exemplářů, z nichž většina ještě dnes hraje. Jednotlivé exempláře si můžete prohlídnout na našich stránkách - po kliknutí na obrázek se objeví další fotky a dokumentace.

V případě, že jste majiteli flašinetu, který by mohl pocházet z Pekařova, nebo si nejste jisti jeho původem, napiště nám nebo pošlete jeho fotografie!

Setkání flašinetářů 2005 a 2006	Nově objevený flašinet	Flašinet z Prahy

Další flašinety by se měly nacházet ve vlastivědném muzeu v Olomouci a Šumperku a v Národním technickém muzeu v Praze. Flašinety byly rozhodně veledůležité pro pozdější varhanářskou výrobu, vždyť je vyráběli nepřetržitě od roku 1864 a první varhany postavili až roku 1875. A právě flašinety si Kolbové získali světovou proslulost.

Pan Zdeněk Fridrich ve své studii píše: "O začátcích výroby informuje rovněž tato zpráva. '...První hudební znalosti si osvojil Franz Kolb u vesnického muzikanta Eugena Gilga. Jak byl jeho talent veliký vyplývá např. z toho, že v neděli odpoledne jako náhodný host poslouchal lázeňskou hudbu ve Velkých Losinách a slyšené pochody a ostatní hudební kusy doma ihned zasadil do svých kolovrátků, jejichž výrobou začal svůj podnik. Zhotovil tisíce kolovrátků ve všech provedení pro panoptika, kolotoče a kolovrátkáře. Vyvážel je i do Německa, Polska, Ruska, Rumunska, Maďarska a Ameriky...' Výrobou flašinetů se Kolbové zabývali celé tři generace svého působení. Zachované nástroje svědčí o řemeslnické zručnosti výrobců, o jejich výtvarném i hudebním vkusu."(str. 30)

Na programech flašinetů se objevují polky, valčíky, lidové popěvky, ale i takové "hity" jako byl Radeckého pochod.

Sám Zdeněk Fridrich říká, že zhruba z tisíce kusů přežilo jen málo a přičítá to na vrub novým reprodukčním technikám, které se začaly objevovat už první polovině 20. století a především polovině druhé. Jako další příčinu jejich ztráty udává svědectví manželů Stanzlových (odsunutých obyvatel Pustých Žibřidovic) z roku 1980: "avšak spoušť způsobila německá okupace, kdy fašisté je ničili jak v muzeích, tak u soukromníků" (str. 33).

Naprostou náhodou jsem narazil na zajímavý doklad proslulosti pekařovské dilny. Na strankách zabývajících se mechanickým hudebními nástroji, jakýsi Ralph Meyer z Austrálie!!! prosí, aby mu zde zodpověděli, o jaký nástroj, který zakoupil v dražbě, se jedná. Uvádí rozměry, letopočet 1850 a přikládá fotografie. Christian Greinacher, zřejme odborník, popisuje tento strojek se čtyřmi písněmi jako jazýčkový flašinet z pekařovské dílny. Sám si není ale jistý, odvolává se na to, že tato firma označovala své produkty signaturou. Teprve, kdyby se našla, byl by si svým soudem jistý. Zní to trochu jako senzace, ale je to tak.