Svatohubertská pouť 2012
Útržky z 8. Svatohubertské pouti v údolí Desné
Předpověď na víkend sice hlásala déšť a pošmourno, ale na čisté podzimní obloze svítila nad horami souhvězdí Býka a Vozky. Spirála Vozky připomínající zlatem blýskající lesní roh a pod ním pětihvězdná hlava jelena, nad kterou za těch nocí před svatohubertskou poutí zazářila jasně veliká planeta Jupiter, jak veliké světlo z kříže mezi jelením parožím. No zkrátka, dobré znamení jako kus chovného skotu, ne?
V neděli 14.října 2012 byla přítomnost lesní zvěře v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Rapotíně takřka hmatatelná. Nejen díky tradičnímu jelenovi, jehož moudré tmavé oči pozorovaly početný sbor zpěváků, ale i ramena hornistů zdobily lišky, mýval a kojot - též co připomínka vznešených kožešinových rouch členů řádu sv. Huberta.
K zaplněnému kostelu promluvil P. Slawomir Sulowski o obrácení sv. Huberta a o lese jako o tom nádherném místě, které by nejen myslivci chtěli mít v nebi. O lese u sebe doma. O lese v nás. A o nevysychajícím prameni ve všech těch lesích.
Byl pozvednut zlatý pohár, horny a trubky zatroubily až se vitráže vysokých oken zazelenaly jak lesní paseka v paprscích slunce. Rapotínský chrámový sbor zapěl a i křídla andělů sdílících čelní okno s králem králů byla náhle taktéž zelenkavá! A v tomto lesním chrámě nám ještě na závěr myslivec Petr Novák pověděl příběh studenta Alberta A., který vědeckými důkazy vyvodil, že každé zlo v našem světě je vlastně jen nedostatkem dobra.
Slavnostní fanfára myslivců před kostelem posunula dění na vikýřovické hřiště, kde zazněla znovu, aby po ní následovala sokolnická Show s velkým Š. Členové skupiny Seiferos přivezli z jižní Moravy dravce i sovy všech velikostí a vtipně poučným doprovodným slovem uváděli neslyšný let sovy, lovecké umění rarohů či nebetyčné kroužení luňáka. I královnu vzduchu orlici bělohlavou ukecali, aby se uráčila a v tom bezvětří párkrát zamávala obrovitými křídly... Zkrátka, všechny děti chodí rády do ZOO, ale tohle byl prostě "vyšší level".
Následovalo vystoupení kapely "Dust and Bones". Z balkónu zazněly známé anglické písně, ale i původní tvorba místních mladých muzikantů, která vysoce předčila český význam názvu skupiny. Většina návštěvníků též neodolala sladkým zákuskům, vůni svatohubertské medoviny a nedostižného kančího se zelím, o upatlanosti dětských tváří růžovou cukrovou vatou ani nemluvě. V závěru odpoledne ještě zařinčely meče a šermíři ze Šumperka ukázali své válečné umění, svaly i sílu rytířských hlasů.
Díky pořadatelům, Mysliveckému sdružení Petrov Vikýřovice, Římskokatolické farnosti Rapotín a Obnově kulturního dědictví údolí Desné o.s., to byla neděle vpravdě svatohubertská. Avšak tyto řádky - to je jen pár nedostatečných útržků nedělních, protože není nad to skutečné prožití Hubertské mše svaté. A též je třeba sluchu dopřát fanfáry lesních rohů, chuti to kančí na jazyku, čichu sladko medoviny, zraku letící obrovské oči sovy pálené a hmatu ... No přece, kdy jindy se Vám poštěstí pošimrat výra na bříšku?!
V Rapotíně 16.října 2012
za o.s.ODKUD
Filoména.cz