Velikonoční projížďka 2012

Slavnostně odění muži v sedlech velikých vznešených ořů – ti všichni v náramném průvodu. V jeho čele je nesen kříž a jezdci vyjíždí od kostela a zahajují svoji slavnou VELIKONOČNÍ JÍZDU – oslavu Vzkříšení Krista, velikonoční radosti i nového života vzcházejícího ze zelenajících se polí…

Takto to dodnes vypadá tam, kde se přes desítky let udržela tradice těchto JÍZD. U nás jsou, bohužel, kořeny starých zvyků zpřetrhány, a tak alespoň: … Slavnostně i obyčejně odění muži, ženy i děti v sedlech velikých vznešených ořů a menších i větších bicyklů – ti všichni v „náramném“ průvodu zahajují svoji malou VELIKONOČNÍ PROJÍŽĎKU, která se ty dávné časy snaží trošku připomenout.

Tentokrát v neděli 22.dubna 2012, když po Mši Svaté všichni vyšli z rapotínského kostela Nanebevzetí Panny Marie, požehnal Otec Josef poutníkům před jejich cestou. Protože letošní projížďka se nesla také v duchu místních pověstí, byla nastartována „divadelním představeníčkem zdejších farních ochotníků“. S trochou nadsázky sehráli „Legendu o sesterských kostelích“, které stávaly v těchto místech, legendu o dvojčatech k nerozeznání , o dvojčatech lidských i těch z kamene a o tom, jak se stalo, že…

V Petrově Máří Magdaléna
má kostel hodný svého jména.
A u Jakuba v Rapotíně
slunce se třpytí v mešním víně…

Po „legendárním představení“ se desítka jezdkyň na koních, pětadvacítka na kolech a jedna královna koloběžka vydaly k místu, kde kdysi stával pomník Hanse Kudlicha,  ochránce sedláků, a kde nyní ochraňuj každého pěšáka anděl strážný, neb se tu kříží státní silnice č.44 s frekventovanou 11-kou.  Protentokrát jsme měli štěstí a přes pusté asfaltky jsme přejeli na cestu polní, která nás vedla k běloskvoucí Švédské kapličce.

O kousek dál u splavu, kde stával mlýn na Čertově ostrově, se sešli cyklisté a koňáci, aby si vyposlechli první povídání pana Hoška o místní historii i legendách. Pak jsme projeli nad Losinkou, v lesním svahu voněly fialky, na zelené louce před Heinischovým mlýnem (1865) duněla koňská kopyta v čerstvě zelené trávě.  Minuli jsme zámek Velké Losiny (renesanční dílo Jana mladšího ze Žerotína), nechali za sebou i park v anglickém stylu a přemýšleli jsme, jak asi vypadal v 18. století, kdy jej Jan Ludvík ze Žerotína dal přebudovat na francouzskou barokní zahradu s nákladnými vodními efekty.

Po chvilce v sedle jsme seskočili u sochy sv. Floriána před vrchnostenskou sýpkou vystavěnou též Janem Ludvíkem v roce 1729. Nahlédli jsme do obrovského prostoru s krásně opracovanými sloupy v několika řadách a vyšlapali do třípodlažního krovu po dřevěných schodech ošoupaných třemi stoletími kroků. V této budově na nás historie lehce nedýchla, tady to byl spíše pořádný průvan!

Cesta mezi sady s dohledem sněhových hřebenů jesenických nás dovedla ke kříži, ale ten už tam nebyl…?... Projeli jsme lázeňským parkem (lázně založeny u sirných pramenů v 16.stol.) se zastávkou u termálního koupaliště (1913)  a na loukách pod Křížovým vrchem, kde se děti povozily na koních. Koníci, kteří s námi jeli a vytvářeli tu pravou atmosféru připomínající dávné VELIKONOČNÍ JÍZDY byli ze stáje TJ Morava Velké Losiny, z Vernířovic, Petrova a dokonce až od Zábřeha. Pak jsme všichni (na galuskách i podkovách) zamířili ke kostelu sv. Jana Křtitele (renesančně přestavěn Janem mladším v roce 1600-1603, z původní gotiky zůstala kamenná věž, kapli sv. Kříže s kryptou přidal v letech 1725-30 Jan Ludvík ze Ž.).

Nakonec šlapeme vzhůru Bukovicemi mezi dřevěnými lomenicemi a stodolami vstříc kopcům, údolíčko se svírá a u bývalé rychty (dnes pohostinství) otáčíme dolů. Kola sviští tou vsí, kde podle legend hlídají své poklady hned dva skřítci (Kopal a Minich), každý na svém kopci na opačných stranách údolí. Tou vsí, kde se dnes vyhřívají děti na střeše a mourovaté kočky na hranici dříví. Tou vsí, kde končí naše putování, zakončeno čajem a kávou na dolním konci Bukovic, na velkolosinské faře.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravách, i všem, kteří jeli s námi předjarní krajinou k horám a snad i k poznání její historie.
                                                       

                                                      za pořádající občanské sdružení
Obnova kulturního dědictví údolí Desné
Filoména.cz

 

Přiložené soubory: 
application/msword ikonaPopis trasy (317 KB)

            Obnova kulturního dědictví údolí Desné, zapsaný spolek pro záchranu ohrožených a cenných staveb, tradic a duchovní kultury v údolí Desné.                                Děkujeme Svazku obcí údolí Desné, obcím JindřichovNový Malín, Petrov nad Desnou, RapotínRejchartice, SobotínVelké Losiny a Vikýřovice za dlouhodobou morální a finanční podporu našich projektů! Za podporu děkujeme také současným i minulým obyvatelům Podesní.

Běží na Drupalu, open-source redakčním systému